Tak pokusím se dát "do placu" svůj subjektivní dojem. Celkově hodnotím koncert jako povedený. Neměl jsem žádné přehnané nároky, ale zároveň jsem byl zvědav, jak to celé zvládnout v porovnání s "živákem" svého vzoru. Z tohoto pohledu jsem neodcházel zklamaný. Vše bylo umocněno tím, že jsem sehnal lístky už jen na vrchní patro, takže to co se odehrávalo na pódiu jsem vnímal spíš jako celek než jednotlivé detaily. Dále se to pokusím uvést v bodech, tak prosím o shovívavost
.
Co se týče kostýmů tak absolutně za jedna. Vypadalo to takto, jako skutečná ABBA. Aranžmá písní s filharmoniky v zádech bylo zajímavé, ale u některých písní otevřeně přiznávám, že jsem zvyklý asi na "oposlouchanou" klasickou verzi, takže někde mně to prostě nesedělo. Ale celkově jejich hra na živém koncertu byla určitě přínosem. Navíc jsem musím ocenit, že filharmonici tam rozhodně mimo své party jen tak neseděli, ale prováděli se svými nástroji leckdy velmi zajímavá žonglérská kouzla
.
Když vezmu "playlist" tak v něm pozitivně hodnotím klasiku - S.O.S, Chiquitita (perfektní úvod s proudem světla pouze na "Agnethu"), Fernando. Hodně jsem se těšil na moji oblíbenou Knowing Me, Knowing You, ale ta byla na můj vkus trochu "přervaná" kytarovým sólem Janneho Schaffera, který zrovna s touto písní vstoupil na scénu (to je ovšem zase jen můj dojem. Na provedení KMKN jsem fakt háklivý
). "Why did it have to be me" bylo zase naproti tomu téměř jako originál - perfektní, včetně klobouku u "Fridy". Dále rozhodně nezklamalo "Voulez-Vous" s typickými modro-bílými kostými z turné 1979. Pro mě osobně bylo dále hodně zajímavé provedení "Gimme! Gimme! Gimme!" se sóly jednotlivých hudebníků doprovodné kapely. Vrcholem koncertu pak byla zřejmě "The Winner takes it all" trochu nezvykle zpívaná "Fridou"(byť koncert jako takový byl v závěru gradován "Dancing Queen"). Nápodobně si v opačném gardu střihli pánové už předtím "Suzy-hang-around". Taky zajímavé slyšet naživo.
Co se týče hudebníků ABBY, tak v Praze vystoupili Ulf Andersson hrající na saxofon a již zmiňovaný kytarista Janne Schaffer. Musím řici, že oběma to stále hraje par excellance. Já byl nejprve trochu zklamaný, že v "Eagle" neuvidím naživo hrát Lasse Wellandera jeho sólo, ale náhrada to byla dost adekvátní. Byť to sólo samozřejmě bylo zahrané trochu jinak než známe originál. K výběru písní už jen jednu poznámku. Je škoda, že si do programu nevybrali "Summer night city" s pomalým začátkem. To je další moje oblíbená a v atmosféře, která na koncertu byla, by vyzněla určitě velice dobře.
Takže tolik snad z mojí strany k "ABBA The Show." Jedním slovem, až přijedou příště jdu opět (ale na místo blíž k pódiu
). Budu jen rád, když se se svým hodnocením koncertu přidají i další, abych si svůj dojem mohl také zkonfrontovat.
__________________________________________________________________________________________________
Live "Eagle" forever...